USA tiše a bez velkých slov přeply semafor pro Ukrajince na zelenou

Ukrajina dostává volnou ruku k úderům na ruském území: Biden a Trump společně mění pravidla hry

Od počátku války, kdy Rusko napadlo hlavní část území Ukrajiny, západní státy včetně České republiky, USA a dalších, poskytují Kyjevu rozsáhlou vojenskou pomoc. Ta zahrnuje vše od základní munice až po sofistikované zbraně, včetně moderních letadel a raket dlouhého doletu. Dosud však platilo jedno významné omezení – Spojené státy výslovně zakazovaly Ukrajině použít jejich zbraně k útokům na cíle hluboko na ruském území, přestože zbraně jako HIMARS nebo Storm Shadow by toho byly schopné.

Toto omezení se však zásadně mění. Dosluhující prezident Joe Biden, v úzké součinnosti s nově zvoleným prezidentem Donaldem Trumpem, učinil rozhodnutí, které otřásá dosavadními pravidly hry. Ukrajina nyní dostává tzv. „zelenou“ k úderům na cíle kdekoliv na ruském území, včetně strategicky významných míst hluboko v ruském vnitrozemí. Tento krok přichází ve chvíli, kdy válka vstupuje do další kritické fáze, a může mít zásadní dopad na vývoj konfliktu.

Doposud byla Ukrajina v rámci mezinárodní podpory nucena omezit své útoky na oblasti okupované Ruskem na ukrajinském území nebo na cíle blízko hranic. Nyní může cílit například na klíčové vojenské základny, průmyslová centra nebo logistické uzly hluboko v Rusku. Tento posun přináší Kyjevu strategickou výhodu, protože může paralyzovat ruskou vojenskou infrastrukturu přímo u zdroje.

Rozhodnutí přišlo v době, kdy se ruská ofenziva zpomaluje a Ukrajina zaznamenává čím dál větší úspěchy na bojišti, především díky pokročilé západní technice. V pozadí rozhodnutí však stojí i rostoucí tlak americké veřejnosti a politiků na efektivnější podporu Ukrajiny, která má jasně směřovat k vítězství. Očekává se, že toto povolení zvýší intenzitu ukrajinských útoků a zároveň vyvine větší tlak na Moskvu.

Reakce na změnu strategie jsou smíšené. Některé evropské země, jako Německo a Francie, vyjádřily obavy, že útoky na ruském území by mohly vést k další eskalaci konfliktu. Jiní, například pobaltské státy a Polsko, podporují tento krok jako logické pokračování boje proti ruské agresi.

Moskva už mezitím označila tento posun za „nebezpečnou provokaci“ a pohrozila odvetnými opatřeními. Zároveň však čelí otázkám, zda vůbec dokáže efektivně čelit novým hrozbám, když už teď má problémy udržet kontrolu nad okupovanými částmi Ukrajiny.

Očekává se, že Ukrajina zahájí cílené údery na ruskou vojenskou infrastrukturu a průmyslové objekty, které přímo podporují válečné úsilí Kremlu. To může zahrnovat útoky na skladovací prostory pro rakety, velitelská centra nebo komunikační uzly. Tato strategie by mohla dramaticky snížit schopnost Ruska vést válku a zároveň posílit morálku ukrajinských sil.

Tento historický zlom ukazuje, že Západ je připraven výrazně zvýšit svůj podíl na ukrajinském vítězství. Pro Kyjev to znamená nejen nové možnosti, ale i větší odpovědnost, jak tuto podporu efektivně využít. Konečný výsledek však bude záviset na tom, jak Moskva na tuto novou realitu odpoví.