K ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízení používáme technologie, jako jsou soubory cookie. Děláme to, abychom zlepšili zážitek z prohlížení a zobrazovali personalizované reklamy. Souhlas s těmito technologiemi nám umožní zpracovávat údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely. Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Vyjádření k videu MUDr. Moniky Waksmundské nazvanému Mezioborová lékařská konference. Video se týká vyšetření tzv. živé kapky krve u neočkovaných a očkovaných osob. Autorka videa vyvozuje, že očkování způsobuje jakési shlukování a „penízkovatění “ červených krvinek.
Nejzákladnější údaje o proudění krve v cévách a o chování krve mimo cévní řečiště: 1. proud krve v cévách je lineární s nejvyšší rychlostí uprostřed průsvitu cév. Za této situace jsou červené krvinky od sebe oddělené a uvnitř nejužších cév / kapilár / se deformuji tak, aby viskozita krve byla co nejnižší. 2. při velmi pomalém proudu krve, jaký se vyskytuje při některých chorobných stavech, např. při šoku, červené krvinky „penízkovatí“, tj. přilnou k sobě a vytvoří ruličky. 3. Sklon k “ penízkovatění“ závisí na elektrickém náboji na membráně červených krvinek. Ten je závislý na složení a množství krevních bílkovin. 4. Výstelka uvnitř zdravých krevních cév je dokonale nesmáčivá a tak nedochází k aktivaci krevních destiček a k jejich shlukování ani ke srážení krve. 5. V okamžiku dotyku krve se smáčivou plochou /např. poraněná stěna cévy, podložné, krycí sklíčko/ se okamžitě začnou shlukovat krevní destičky, uvolňují se z nich faktory zahajující srážení krve a samotné destičky vytvoří shluky- při poranění tyto shluky tvoří primární hemostatickou zátku.6. Při srážení krve vzniknou z fibrinogenu fibrínová vlákna. Ta vytvoří síť, v niž se zachytí červené krvinky a ostatní krevní tělíska. Postupně dochází ke smršťování fibrínových vláken a vytvoření pevné krevní sraženiny.
To co můžeme vidět v nijak neupravené kapce krve vložené pod krycí sklíčko bude záviset na době, jaká uplyne od vpichu do odběru kapky, jejího umístění na sklíčko, přikrytí a zahájení pozorování. Bude dále záviset na velikosti kapky a tlaku, jaký je vyvinutý na krycí sklíčko. To, co vyfotografujeme, bude záviset mimo jiné na době pořízení fotografie od okamžiku vpichu. Abychom mohli cokoliv srovnávat, museli bychom všechny tyto ukazatele dokonale standardizovat. Z videa je zřejmé, že o to se autorka videa ani nesnažila.
Z videa je zřejmé, že pod krycím sklíčkem pokračovalo srážení krve- byla přítomná fibrínová vlákna. Ta mohla vzniknout jen a výhradně při procesu srážení krve. Závisí na mnoha proměnných, v jakém místě uvidíme krvinky “ zavzaté “ do fibrinových vláken a vytvářející tak shluky. A závisí na naší volbě, kde, kdy a zda je vyfotografujeme.
“ Penízkovatění“ červených krvinek ve stojící krvi vzniká po určité době vždy. Opět závisí jen a výhradně na nás, zda a kdy je vyfotografujeme. V krvi, ve které současně probíhá srážení krve, je tento jev téměř nehodnotitelný. Aby se “ penízkovatění“ dalo hodnověrně porovnávat, muselo by se jednat o krev odebranou do protisrážlivého přípravku nebo do zkumavky s nesmáčivým vnitřním povrchem a standardizovat všechny další postupy- zejména čas od odběru do okamžiku pozorování.
Při dodržení těchto podmínek je možné, že bychom u osob s tak vysokým obsahem protilátek, že by se významně promítl do koncentrace gama globulínu v krevní plazmě, pozorovali výraznější “ penízkovatění“ právě v jejích kapce krve. Nebylo by to však nic překvapivého. Právě tento jev je příčinou zvýšené nebo vysoké sedimentace krve u mnoha onemocnění.
Závěr: Z ukázek ve výše uvedeném videu nelze činit žádné závěry!
Mé hodnocení vychází z učebnicových poznatků z oboru lékařské fyziologie. Můžete je najít v každé učebnici, mimo jiné např.: Robert F. Schmidt,Memorix fyziologie, vyd. nakl. SCIENTIA MEDICA, spol. s r. o. , 1993, str. 148-178.